MATHIAS   (8.7.1763 Kovářov – 1.3.1824 Jestřebice)

Mathias Rijant (krejčí a domkář) a Rozalia Smíšková měli svatbu 1.2.1784 v Jestřebici. Mathias se přiženil do chalupy Jana Smíška (ten konal v r. 1777 13ti denní roboru) do Jestřebic č. 9. Chalupa dle fasní knihy z roku 1786 neměla pole, louky, vinice ani lesy a rodina si zřejmě propůjčovala k obživě mnoha děti vzešlých z tohoto manželství půdu bohatého souseda Tomáše Mareše z č. 27. Na polích se pěstovalo žito a oves.  Jedním ze svědků na svatbě byl Jakub Riant z Kovářova (odkud snad také Matěj přišel) a podle dosud dostupných poznatků to mohl být o 10 let starší bratr Mathiase. Otec Rozalie, Jan Smíšek byl vysloužilý voják a domkář v Jestřebicích, později podruh v Milevsku a zemřel před r. 1816.

R. 1781 jsou stanoveny maximální výměry robotních povinností, Josef II. ruší poté nevolnictví. Obě tyto události významně zasáhly také do rodiny Mathiase a Rozálie.

                Šlechta v jižních Čechách v té době důsledně zachovávala zpátečnický postoj k rozvoji průmyslu, převažovala zde domácká výroba - nejčastěji předení lnu, vlny a bavlny. Není se co divit, že byl tedy Mathias krejčí.

 Děti narozené z jejich manželství: 

                Přesně rok po svatbě v únoru 1785 se Mathiasovi a Rozalii narodilo první dítě Maria Anna (ta umírá ve věku přes 1 rok - 12.6.1786), 11.7.1786 přišel na svět první syn a můj pra-děd Jacobus, 17.12.1787 další syn Tomáš (ten umírá ve věku cca 2,5 roku 20.4.1790). 22.2.1789 přišla na svět další Maria Anna, ta však brzy po narození také umírá - 4.3.1789. 29.3.1790 se rodině narodil již třetí syn Jan Křtitel.

Jan žil od narození do min. r. 1817 v Jestřebicích č. 9 (od r. 1910-17 je vojákem) v rodině svých rodičů. Není jasné, kdy přesně ukončil vojenskou službu avšak r. 1821 byl již ženatý v Okrouhlé 18 či 28 s Kateřinou Gregorovou (nar. 1788). Ta žila s rodiči v Okrouhlé, mezi r. 1810-17 jí zemřel otec. Pak žila v domku spolu s matkou, sourozenci byly ve službě. Janovi s Kateřinou se narodilo nejméně 6 dosud známých dětí. Jan  s Kateřinou se z Okrouhlé přestěhoval mezi r. 1829-30 do Svatkovic 15. Stal se mistřem krejčím a později se přestěhoval do Milevska č. 116. Zde mu r. 1856 umírá ve 33 letech syn Josef (pocestný krejčí) Jan umírá o 2 roky později r. 1858 na zápal plic v necelých 69 letech – v úmrtní matrice je uvedeno, že byl invalida.

Ale zpátky k dětem Jakuba - 15.9.1792 se narodila další dcera Kateřina. Ta žila v Jestřebicích č. 9 po dalších 70 let. Ve Stabilním katastru měla chalupa č. 9 čistý roční výnos v kovových mincích 71 zlatých 41 krejcarů (r. 1855 – 31 zlatých, 36 krejcarů). Kateřina měla 4 nemanželské syny - Jana Evangelistu nar. 8.12.1816 (umírá ve věku 2 let na psotník - 27.1.1819), Vojtěcha nar. 9.7.1820 (ten založil v J. pokračování rodu, který žije dodnes – tč. v Praze), Jana Františka nar. 29.1.1829 (též pokračování rodu) a 6.8.1831 Františka – ten měl také později děti, ale rodina odešla později v roce 1872 do USA.

                 Po Kateřině se narodila poslední dcera Anna 13.6.1794, ta umírá na neštovice v 9 měsících - 28.2.1795. Dalším dítětem byla Mariana nar. 9.9.1795 - umírá v 7 měsících na psotník - 29.4.1796. Další dcera byla opět Marianna - nar. 26.5.1797 (zemřela v dětském věku), 1.8.1799 se narodil František Serafín ( zemřel v dětském věku), dále Marie kolem r. 1800 (víme, že se dožila dospělého věku), Rozalia nar. 1802, žila s rodiči a sourozenci v Jestřebicích č. 9 a ve 24 letech měla nemanželského syna (otec se však přihlásil) Františka 13.11.1826. Brzy poté se však pravděpodobně provdala a odstěhovala, protože zde o 2 roky později již nebydlela.            

27.1.1805 se narodil benjamínek rodiny, po otci Matěj (zemřel v dětském věku).

---------------------------

Můj pra-děd Jacobus pocházel tedy z 13 dětí. Jak vidíme, byla to doba velmi vysoké dětské úmrtnosti. Jakub jako nejstarší syn zdědil poté po otci chalupu a žil zde později se svojí rodinou a svými dětmi. Kromě sestry Kateřiny žil Jakub s rodinou v r. 1830 jako jediný z Matějových dětí.

                Do života rodiny zasáhla r. 1805 francouzská napoleonská válka – v nedalekém Milevsku hrozil hlad, byly zde v prosinci ubytovány setniny francouzského myslyveckého pluku se štábem. Jejím důsledkem byla r. 1809 velmi tíživá válečná daň. 

                Postižení obyvatelstva válkou dále umocňovaly přírodní živly, okolím se r. 1810 přehnaly bouře, kroupy, průtrže mračen – tisíce stromů byly polámány, rybniční hráze strženy, zahrady a louky zpustošeny, kostely a dvory poškozeny, ba i dobytek a zvěř utlučeny. Tato přírodní katastrofa se vrátila ještě v letech 1817 a 1820 krupobitím a povodněmi.      

Na sklonku jeho života zasáhla nepříjemná situace r. 1811 - dochází ke státnímu finančnímu úpadku.

                Matěj umírá 1.3.1824 v Jestřebicích č. 9 na horkou nemoc v uvedeném věku 69 let  -to by znamenalo rok narození 1755 a to bude chyba, protože v jiných dokladech se měl narodit kolem r. 1761. Později jsme dalším bádáním nalezli i přesné datum narození v r. 1763.Jeho manželka Rozalia roz. Smíšková umírá 24.5.1821 (nar. kolem r. 1756) v Jestřebicích.

Pokud je mi známo, dodnes žije v Jestřebici jedna stará pí. Ryantová.